Když se řekne předmanželská smlouva, většině lidí se okamžitě vybaví hollywoodské filmy, bohatí celebrity a jejich právníci, kteří si před svatbou rozdělují majetek jako při obchodní transakci. V české společnosti panuje o tomto tématu celá řada předsudků – mnozí ji považují za znamení, že partneři si navzájem nevěří, nebo že jeden z nich už dopředu počítá s rozvodem. Jenže realita je podstatně složitější a zajímavější, než by se na první pohled zdálo.
Předmanželská smlouva, odborně označovaná jako předmanželská majetková smlouva nebo smlouva o manželském majetkovém režimu, zažívá v posledních letech v České republice výrazný nárůst popularity. A to nejen mezi podnikateli či lidmi s vysokým majetkem, ale i mezi běžnými páry, kteří chtějí do společného života vstoupit s čistou hlavou a jasně definovanými pravidly. Proč? Protože stále více lidí přichází na to, že otevřená komunikace o penězích a majetku není projevem nedůvěry – je to jeden z nejupřímnějších projevů lásky, jaký existuje.
Proč je rozhovor o penězích před svatbou tak těžký?
Peníze jsou v partnerských vztazích tradičně citlivým tématem. Podle průzkumů organizace American Psychological Association patří finanční neshody dlouhodobě mezi hlavní příčiny rozvodů ve vyspělých zemích – a Česká republika v tomto ohledu není výjimkou. Přesto mnoho párů vstupuje do manželství bez jediného vážného rozhovoru o tom, jak budou spravovat společné finance, kdo ponese jaká rizika nebo co se stane s majetkem, který každý z nich do vztahu přináší.
Je to paradox. Lidé jsou ochotni strávit měsíce plánováním dokonalé svatební hostiny, vybíráním šatů nebo hledáním správného fotografa, ale otázku majetkového uspořádání odkládají nebo ji zcela ignorují. Možná proto, že ji vnímají jako něco, co do romantického příběhu nepatří. Nebo proto, že se bojí reakce partnera – co když si pomyslí, že mu nevěřím?
Jenže právě tady tkví zásadní omyl. Předmanželská smlouva není výrazem pochybností o partnerovi. Je to nástroj, který umožňuje oběma stranám vyjádřit své hodnoty, priority a očekávání ještě dříve, než společný život skutečně začne. A to je základ každého zdravého vztahu.
Vezměme si příklad z praxe. Jana a Tomáš se vzali ve třiceti letech. Jana zdědila po babičce byt, Tomáš měl za sebou úspěšně rozjetý malý podnik. Oba věděli, že do manželství vstupují s různou majetkovou historií a různými riziky. Místo aby toto téma přešli mlčením, sedli si spolu k notáři a sepsali smlouvu, která jasně vymezovala, co zůstane v jejich individuálním vlastnictví a co bude tvořit společný majetek. „Bylo to jedno z nejlepších rozhodnutí, jaké jsme spolu udělali," říká Jana. „Poprvé jsme si opravdu upřímně promluvili o tom, co každý z nás do vztahu přináší a co od něj očekává."
Předmanželská smlouva v českém právním prostředí
V České republice upravuje majetkové vztahy mezi manželi občanský zákoník, konkrétně jeho ustanovení o manželském majetkovém režimu. Zákon rozlišuje mezi zákonným režimem – tedy společným jměním manželů, které vzniká automaticky uzavřením sňatku – a smluvním režimem, který si partneři mohou nastavit individuálně právě prostřednictvím předmanželské smlouvy.
Zákonný režim funguje tak, že vše, co manželé nabydou za trvání manželství, se stává jejich společným majetkem. To zní jednoduše a spravedlivě, ale v praxi může přinášet komplikace. Pokud jeden z partnerů podniká, automaticky se do společného jmění manželů zahrnují i závazky z podnikání – a tedy i případné dluhy. Pokud jeden z partnerů zdědí nemovitost, ale chce ji zachovat pro své děti z předchozího vztahu, zákonný režim mu to může výrazně zkomplikovat.
Smluvní režim naproti tomu dává párům svobodu přizpůsobit majetkové uspořádání jejich konkrétní životní situaci. Smlouvu je nutné sepsat ve formě notářského zápisu, tedy za přítomnosti notáře, který oběma stranám vysvětlí právní důsledky a zajistí, že smlouva je platná a vymahatelná. Notářský zápis také zaručuje, že žádná ze stran nebyla pod nátlakem nebo v informační nevýhodě.
Je důležité zmínit, že předmanželskou smlouvu lze uzavřít nejen před svatbou, ale i v průběhu manželství. Životní situace se mění – jeden z partnerů může začít podnikat, zdědit majetek nebo se rozhodnout investovat do nemovitostí. Smlouva tak není pevnou klecí, ale živým dokumentem, který lze přizpůsobovat potřebám konkrétního páru.
Láska s otevřenýma očima
Romantická představa lásky říká, že opravdová láska překonává vše – včetně finančních problémů, sporů o majetek nebo právních komplikací. Jenže dospělý, zralý pohled na partnerský vztah říká něco jiného: láska je silnější, když stojí na pevných základech otevřenosti a vzájemného respektu.
Psychologové a rodinní terapeuti stále častěji upozorňují, že páry, které si ještě před sňatkem dokážou promluvit o penězích, majetku a finančních očekáváních, mají výrazně nižší míru konfliktů v průběhu manželství. Není to náhoda. Rozhovor o předmanželské smlouvě totiž nutí oba partnery, aby se zamysleli nad otázkami, které jsou jinak snadné k přehlédnutí: Jak přistupuji k zadlužení? Co si myslím o spoření a investování? Jak se chci postarat o děti z předchozího vztahu? Co se stane, když jeden z nás přijde o práci?
Tyto otázky nejsou nepříjemné proto, že jsou nezdvořilé nebo nevhodné. Jsou nepříjemné proto, že vyžadují upřímnost a zranitelnost. A právě proto je jejich zodpovězení před vstupem do manželství tak cenné.
Filosof a spisovatel Alain de Botton, který se dlouhodobě věnuje tématům lásky a partnerství, napsal: „Láska bez iluzí je silnější než láska, která iluzemi žije." Předmanželská smlouva je v tomto smyslu přesně tím – odstraněním iluzí a nahrazením romantické mlhy realistickým, ale o to pevnějším základem.
Přirozeně vyvstává otázka: není to přece jen trochu neosobní, právnické, chladné? Odpověď záleží na přístupu. Pokud k předmanželské smlouvě přistupujete jako k obrannému opatření proti partnerovi, pak ano – může působit chladně. Ale pokud ji vnímáte jako společný projekt, jako výsledek upřímného rozhovoru o tom, co oba chcete a potřebujete, pak se stává součástí vašeho příběhu. Součástí toho, jak jste si vybrali jeden druhého vědomě a s otevřenýma očima.
Situace, kdy předmanželská smlouva prokazatelně pomáhá, jsou rozmanitější, než si většina lidí uvědomuje. Hodí se například tehdy, když jeden z partnerů vstupuje do manželství s výrazně vyšším majetkem nebo naopak s dluhy. Stejně tak je užitečná pro podnikatele, kteří nechtějí, aby případné obchodní závazky ohrožovaly rodinné finance. Velkou roli hraje i v situacích, kdy jeden nebo oba partneři mají děti z předchozího vztahu a chtějí zajistit jejich dědická práva. A konečně, smlouva může být cenným nástrojem pro páry, kde jeden z partnerů přerušuje kariéru kvůli péči o rodinu – a chce mít jistotu, že tato oběť bude v případě rozvodu zohledněna.
Důležité je také zmínit, co předmanželská smlouva není. Není to plán na rozvod. Není to výraz pochybností. A rozhodně to není dokument, který by byl určen pouze pro bohaté. Je to nástroj dostupný každému páru, který chce do společného života vstoupit zodpovědně.
Jak se mění česká společnost a jak roste povědomí o právních možnostech, které zákon nabízí, mění se i vnímání předmanželských smluv. Stále více mladých párů přichází k notářům s otevřenou myslí a bez pocitu, že dělají něco špatného. Naopak – mnozí z nich popisují rozhovor o smlouvě jako jeden z nejhlubších a nejupřímnějších rozhovorů, které spolu kdy vedli.
Na seznamce Jiskření se každý den setkávají lidé, kteří hledají skutečný, upřímný a trvalý vztah. A právě takoví lidé – ti, kteří do vztahu vstupují s otevřeností a ochotou mluvit i o těžkých tématech – jsou těmi, kdo mají největší šanci vybudovat partnerství, které obstojí v čase. Předmanželská smlouva není krokem zpátky od romantiky. Je krokem vpřed – k dospělé, vědomé a odvážné lásce, která se nebojí pohledět realitě do očí.
Protože skutečná láska není slepá. Skutečná láska vidí jasně – a přesto se rozhodne zůstat.